O ale ele, ale leti ketoonka!
A je tady. Předškoláky dlouho očekávaná akce – noc ve školce neboli Indiánská noc. V pátek 18. června se všichni indiáni sešli před školkou. Přivítali je Akita, Jolan, Yuma a Quanit – zástupci z indiánského kmene „Zapadající slunce“. Děti daly rodičům poslední pusu a vše mohlo začít.
Na zahrádce školky děti dostaly pravá indiánská jména, naučily se bojový pokřik. Dozvěděly se, jak indiáni vypadají a jak loví zvěř. Naučily se základní dovednost potřebnou k lovu- poznat zvířecí stopy. Děti si přinesly z domu jako vstupenku na indiánskou noc čelenky a společně jsme si vyrobili náhrdelníky z těstovin, které si samy nabarvily.
„Večeře“, volá náčelník kmene. Indiáni se seběhli k ohništi u nedalekého rybníku. Opekli si špekáčky, aby se posilnili před cestou, o které ale zatím vůbec netuší.
„Kde jsou?“ křičí děti. „Akito, Jolane! Kde jen můžou být? Snad nešli sami na lov, musíme je vystopovat a jít jim na pomoc, ale kudy?“. Indiáni najednou objevili čelenku, která visela u lávky rybníka – tudy! Bez váhání se společně vydali po dalších stopách – jmenovka, lapač snů, náčelníkova hůl. Naprosto perfektně fungovali, jako správný kmen, který musí vždy jednat po dohodě a společně. Děti byly do hry tak zapálené, že se ptaly i náhodných kolemjdoucích. Konečně jsme po dlouhé a úmorné cestě, která vedla i vysokou trávou a rákosím, narazili na ty dva. Zjistili jsme, že zahlédli bizona, a tak se vydali rychle za ním. Cestou zanechávali věci, abychom jim mohli přispěchat na pomoc. Indiáni zaujali pozice, chopili se klacků a kamenů. Jolan zařval: „Na něj!“ a rázem byl bizon uloven. Za zvuku bojového pokřiku jsme bizona uvázali na klacek a spokojeně jsme se s „večeří“ vydali do školky.
Tam na nás čekalo pravé teepee, ohniště, ke kterému jsme umístili naši trofej a dětmi vyrobený totem. Následovala oslavná diskotéka, hygiena, nachystání postýlek a plyšáků a pak už jen samotné spinkání bez rodičů.
Ráno naše odvážlivce čekala ještě snídaně a šampáňo na oslavu hrdinství. Děti dostaly nejen pochvalu za zvládnutí noci bez rodičů, ale také indiánské flétny na památku.
Veronika Hellarová
učitelka v MŠ
