Pod „bádáním“ se skrývají chemické a fyzikální pokusy osmáků – koumáků.
V prvním pokusu žáci zahřívali kuchyňskou sůl a cukr. Sůl jako anorganická látka se rozpustila, zatímco cukr jako organická látka nejprve zkaramelizovala, pak zčernala. Pokus poukazuje na rozdílné vlastnosti sloučenin.
Kečup obsahující červené barvivo karoten působením Sava obsahujícího chlor se odbarvil, proto pokus nese název blonďatý kečup.
Při dalším pokusu jsme do zkumavky s jodem nalili vodu, pak benzín. Po protřepání přešlo rezavé zbarvení jodové tinktury do benzínu, protože benzín je lepší rozpouštědlo jódu než voda.
Při Archimédově koktejlu osmáci do odměrného válce nalévali postupně vrstvy kapalin od té s největší hustotou (nejtěžší) po tu s nejmenší hustotou (nejlehčí). Díky tomu se vrstvy sirupu, slané vody, sladké vody, oleje a líhu nepromísily. Tímto způsobem lze vysvětlit, proč nás při plavání v moři slaná voda nadnáší více než sladká voda v rybníku.
U svíčkové houpačky umístili žáci svíčku uprostřed propíchnutou hřebíčkem mezi dvě kádinky a po zapálení knotů na obou koncích se svíčka houpe. Je to díky měnící se délce jejich konců. Na delší konec působí větší síla a delší konec se naklání dolů. Děj se opakuje.
Vznášedlo představuje pohyb na vzdušném polštáři. Vrtulí v podobě nafouknutého balonku je pod plavidlo (CD) vháněn vzduch a plavidlo se nadzdvihne a klouže po rovném povrchu lavice.
Badatelská výuka v hodinách chemie přispěla k rozvoji přírodovědných dovedností žáků.
Jitka Kaňovská
Bádání s osmáky
