Do kádinky jsme připravili roztok žluté krevní soli (ferrokyanidu draselného) a ponořili v hadříčku zabalenou modrou skalici. Z uzlíčku začaly časem vyrůstat červenohnědé váčky. V kádince to za chvíli vypadalo jako v jeskyni. Pokus proto nese název podivné krápníky.
Jak jsme si vyrobili mýdlo? V misce jsme k jedlé sodě s trochou vody přikapávali stearín z hořící svíčky. Vše jsme důkladně promíchávali, až kapalina začala pěnit i houstnout a mýdlo bylo hotové, chemicky řečeno stearan sodný.
Přeměny látek – název v sobě skrývá přeměnu fialového roztoku manganistanu draselného při záhřevu na černý prášek – manganan draselný, který vhozením do vody změnil tmavě zelenou barvu na fialovou. Manganan draselný se ve vodě znovu změnil na manganistan.
Jak jeden kov vyžene druhý? Do roztoku modré skalice jsme vložili čistý železný hřebík. Časem se modrá barva změnila v zelenou, vznikla totiž zelená skalice. Železo nahradilo měď.
Přeměny modré skalice. Do roztoku modré skalice jsme nalili roztok hydroxidu sodného, vznikl bleděmodrý hydroxid měďnatý, jehož záhřevem jsme odpařili vodu a zůstal černý prášek ve formě oxidu měďnatého.
Krystalová voda. Záhřevem modré skalice se změnilo modré zbarvení na bílou díky ztrátě krystalové vody, protože modrá skalice je pentahydrát síranu měďnatého. Přilitím vody opět nabyla svou typickou modrou barvu.
Pojem katalyzátor potvrdil další pokus. Kostka cukru záhřevem zkaramelizovala. Obalená v mleté skořici nádherně hořela. Urychlovačem hoření byl katalyzátor v podobě skořice.
Octová raketa. Do PET lahve jsme nalili ocet, do kapesníčku jsme nasypali jedlou sodu (lze i kypřící prášek), zavázali jako bonbon a spustili těsně pod hrdlo lahve. Zašpuntovali jsme korkovou zátkou, protřepali a obrácenou jsme dali do odpalovací rampy v podobě zavařovací sklenice. Napodruhé zdařilý start!
Podívejte se na fotky. Také zdařilé.
Těšíme se v 9. ročníku na organickou chemii.
- Kaňovská
