V 2. pololetí žáci osmého ročníku objevovali anorganické sloučeniny jako oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli prostřednictvím následujících pokusů.
Měřili pH rozmanitých chemických sloučenin známých i z běžného života universálním indikátorovým papírkem i fenolftaleinem, dle zbarvení určili jejich kyselost neutrálnost či zásaditost. Vyrobili mýdlo ze zažívací sody a kapek stearinu z hořící svíčky, proto chemici mluví o stearanu sodném. Podivné krápníky vytvořili z modré skalice zavázané v uzlíčku ponořeném do roztoku žluté krevní soli. Ve skutečnosti jsou krápníky v jeskyních jiného složení, z vápence. Vzájemné přeměny látek se týkaly fialového manganistanu draselného, jehož záhřevem vznikl tmavozelený manganan, přidáním vody se změnil opět ve fialový manganistan. Další přeměna byla od tmavomodrého hydroxidu měďnatého, který vyrobili z modré skalice a hydroxidu sodného, záhřevem k černému oxidu měďnatému. Záhřevem modré skalice vznikne bezvodý bílý prášek, který přilitím vody opět modrá. Této vlastnosti se využívá jako důkazu vody v organických kapalinách či jako sušidla. CO2 vydechovaný z úst člověka dokazovali probubláváním roztoku vápna ve vodě obarveného fenolftaleinem. Ten reaguje za vzniku vápence, který má pH neutrální, a proto změna z růžové na bílou. Další pokusy měly jedno společné – svíčku: Svíčková houpačka, Svíčka tunelářem, Plamen pod vodou, Vodníkova prskavka. Vyzkoušeli si Savo obsahující chlor jako bělidlo, kdy z kečupu odbarvením Beta karotenu vznikla nažloutlá kaše a z kofoly rovněž nažloutlý roztok. Největší úspěch měla octová raketa, která zdolala výšku 2. patra naší školy. Stačí k tomu jedlá soda, ocet, PET lahev jako raketa a sklenice jako startovací rampa. Nejzajímavější a nejnapínavější bylo tzv. množení barev. Ze tří základních barev červené, žluté a modré jsme díky vzlínání kapalin získali barev šest. Využívají to malíři i my ve výtvarce.
Jitka Kaňovská
