V pátek 10. března před jarními prázdninami se žáci z 3. – 5. ročníků pěkně nastrojili do divadla Radost. Celí natěšení jsme naskákali do objednaného autobusu a cesta nám rychle ubíhala, neboť byl příjemný slunný den.
Pan řidič bravurně zaparkoval na dvoře divadla na milimetr přesně, v divadle jsme odložili bundy a kabáty a ještě před představením jsme si zašli na svačinku (někteří snídani) do místního bufetu.
Protože foyer divadla a po chvilce i zmiňovaný bufet byly již našlapány k prasknutí, odebrali jsme se asi 15 minut před začátkem představení do sálu. Jelikož jsme tu usedali první, museli jsem do první a druhé řady.
Samotné představení bylo zajímavě podané v moderním duchu. Měli jsem si představit, že jsme diváci nějaké reality show přímo v televizním studiu. Dostávali jsme instrukce na dvou bočních obrazovkách, kdy máme tleskat a kdy vzdychat. Přivítal nás moderátor se svými pomocníky a kameramanem.
Moderátor uvedl příběh jistého zchudlého obchodníka Jeana, jehož loď se zbožím ztroskotala na moři. Byl nucen se se svými dvěma dcerami přestěhovat na chatrče. Všichni tři navštívili moderní televizní studio ve svém dobovém oblečení. Moderátor dal možnost každému říct několik vět, ve kterých se poodhalila jejich povaha. Pan Jean měl poté jedinečnou možnost otevřít tajemné dveře a změnit svůj osud.
Do televizního studia jsem se v průběhu děje několikrát vrátili.
Představení se nám líbilo, začátek nás zaujal svou interaktivností, příběh byl velmi oživen také návraty do „reality“ studia. Mnoho dětí s napětím a výkřiky prožívalo cestu protagonistů tajemnou krajinou a zámkem, když kolem nich létali krkavci. Některé dívenky byly až vyděšeny, když se na scéně objevilo zvíře v celé své kráse. Pouze konec představení se nám zdál zvláštně ustřižen a jaksi zrychlen. Nečekaně přišla děkovačka již po 50 minutách.
Kateřina Staňková
