Podzimní park
Vcházím do parku barevného jako paleta. Nad hlavou se mi tyčí barevné koruny podzimem unavených stromů a nebe je plné blankytu. Sluneční paprsky se dotýkají mých tváří a něžně je hladí. Vidím, jak koruny ladně tančí spolu s krásným vánkem, který proplouvá podzimní krajinou. Ptáčci, které slyším, jako by mi zpívali podzimní píseň. Vlhké listí, kterým procházím, tak nádherně šustí. Kolem mě poletují jednotlivé lístky chystající se zúrodnit svou matičku zemi, jež je celý život obdarovávala živinami.
Petr Veselý
Procházka podzimním parkem
Přicházím do parku, na obloze je sem tam bílý beránek. Zem oblévá ozdoba ze stromů, nádherné barvy, žlutá, červená, oranžová, občas i hnědá a zelená. Ve větru, který rozdmýchává vzduch, cítíte vůni po dešti. Na stromech slyším šťastné ptáčky štěbetat a vítr, který mi čechrá vlasy. Vidím listy, které padají ze stromů, listy, které se dotýkají konečky prstů svých kamarádů, než usnou na zemi při posledním nádechu. Cítím, jak se mi pomalu voda propouští do bot vlhkými listy na zemi. Tráva je orosená, připravuje se na listy, které spadnou ze stromu.
Vojtěch Procházka