Jak jste se dočetli v předchozím článku, půda, pěstování stromů, péče o ně, hnojiva spolu úzce souvisí. Hodiny chemie se formou vrstevnického učení ujali Honza Magal a Tomáš Valach.
V první části jsem objasnil mnou používané postřiky jako Mospilan, účinný insekticid na ochranu rostlin např. proti kadeřavosti u nektarinek, nebo Champion, fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým chorobám. Z hnojiv používám trus od slepic, který je však silný, musí se umět správně zředit. Výhodnější je proto holubí trus, smíchaný nejlépe s dešťovou vodou, odstátý dva dny na Slunci. Třetím druhem je rašelina obohacená vápníkem a hořčíkem. V blízkosti stromů vysazuji květiny aksamitníky neboli afrikány, paní učitelka je dává kolem růží, protože odpuzují hmyz – mšice, motolice, háďátka.
V druhé části jsem se věnoval péči o stromky. Popsal jsem, že se roubují stejné odrůdy a až na sedmileté stromky. Kloub roubu je náchylný na mráz, je nutné ho zastřižený na dvě očka úplně zahrabat, zahrnout vhodným substrátem a důkladně zalít. Pokud chci korunu do výšky, tzv. topolovitého tvaru, zástřih činím nad 4. očkem v úhlu 450, naopak košatou korunu získám zastřižením pod tupým úhlem. Vidíte, k čemu je znalost o úhlech z matematiky? Věnuji se především starým odrůdám: hruška Dicolor, krvavá, Nashi, nektarinky Harco, švestka pozdní Wangenheimova, ryngle Oulinská.
Jan Magal
V poslední, třetí části jsem připomněl rozdělení plodů na dužnaté a suché, vyjmenoval jejich zástupce z naší zahrady. Vypěstovat stromek z pecky je dle mého názoru snazší než ze suchého plodu např. ořechu. Potvrdilo se mi, že nejlepší je odstřihnout špičku, aby voda se živinami mohla dovnitř. Většinu poznatků jsme oba získali od zkušených příbuzných, vlastním experimentováním, sledováním videí pana Radka na kanále youtube BOTUR.
Spolužáci s paní učitelkou se připojovali se svými zkušenostmi. Odměnou nám byla pochvala a velký potlesk.
Tomáš Valach
